Jste zde
Home > Peníze > Změna klimatu zdraží potraviny a bude mít dopad na turismus

Změna klimatu zdraží potraviny a bude mít dopad na turismus

Klimatické změny výrazně zvýší některé náklady v potravinářském průmyslu. Zákazníci to v dohledné době poznají rostoucími cenami potravin. Hlavním důvodem bude nedostatek některých potravin a dražší pojištění rizik v zemědělství. Ohledně pojištění bude vzrůstat tlak na spolupráci státního a soukromého sektoru. Vliv na cenu potravin může mít také spotřeba vody i případné zohlednění uhlíkové stopy při výrobě a zpracování. Už nyní Češi vydávají za potraviny téměř dvojnásobek oproti Německu. Změna klimatu výrazně zasáhne i podnikatele a firmy vydělávající na zimní turistice.

Globální oteplování a častější teplotní výkyvy mající negativní vliv na pěstování některých plodin mohou přinést změny v potravinářství a zemědělství. Prudké změny počasí budou stále častěji znamenat nestálou nabídku. Nejvýraznější a nejvíce diskutovanou změnou budou vyšší ceny potravin. „Málokdo si uvědomuje, že přímé dopady klimatických změn pocítíme již velmi brzo. Některé země se s rostoucími cenami potravin vypořádají lépe, některé hůře. Rozhodujícím ukazatelem bude, jak velkou část rodinného rozpočtu tvoří výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje. Zatímco v Německu tvoří jen 10 %, v Česku je to již 18 %,“ uvádí Petr Slavíček z auditorské a poradenské společnosti BDO.

Vyšší náklady na pojistné plnění bude vyžadovat spolupráci státního a soukromého sektoru

Většina farmářů je pojištěná na škody způsobené klimatem, ať už to jsou povodně, mrazy či sucha. V Česku mohou navíc využívat programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který jim proplatí 30 až 50 % uhrazeného pojistného. Fond takto v roce 2016 proplatil 447 milionů korun. Otázka pojištění však bude hrát do budoucna čím dál důležitější roli. „Samy pojišťovny si uvědomují, že přírodní katastrofy můžou vést v budoucnu ke zvýšeným nákladům a navrhují partnerství soukromého a státního sektoru, který by jejich dopady omezil. Nedá se však ani vyloučit, že pojišťovny budou muset zvyšovat pojistné, aby pokryly zvýšené náklady na rostoucí dopady přírodních katastrof a nepříznivých přírodních jevů. Mezi ně patří například pozdní mrazíky, které letos způsobily škodu na ovoci za desítky milionů korun,“ dodává Petr Slavíček z BDO.

Cenu ovlivní spotřeba vody a pravděpodobně i uhlíková stopa

V současné době se do cen potravin nepromítá množství nezbytných emisí CO2 nutných k jejich výrobě. Potraviny nereflektují cenu, kterou musíme jako lidstvo zaplatit za snížení uhlíkových emisí potřebné pro zpomalení globálního oteplování. Pokud by toto hledisko začalo být zohledňováno, připlatili by si hlavně milovníci hovězího masa, kde by cena měla být o 40 % vyšší. V případě drůbežího, vepřového, mléka a rostlinného oleje by měl nárůst činit 20 %. Hospodářská zvířata, především skot, se totiž dle OSN podílejí 14 % na všech emisích skleníkových plynů.

Chov skotu vyžaduje velké množství vody. V podstatě jde o velmi extrémní zátěž, protože při produkci jednoho kilogramu hovězího se spotřebuje 13 000 litrů vody. Pro srovnání: produkce jednoho kilogramu čočky vyžaduje 1 250 litrů vody. Voda je globální faktor. A ačkoliv se to běžnému Středoevropanovi nemusí zdát, její nedostatek se začíná projevovat i v našem regionu. Čeští zemědělci v posledních třech letech bojovali s extrémním suchem. Opakování tohoto problému bude s velkou pravděpodobností znamenat, že někteří zemědělci se v dohledné době přeorientují na odolnější plodiny. Voda chybí ale také ve formě sněhu v zimě.

Zimní turismus zasáhnou výrazné změny

Globální oteplování a výraznější klimatické výkyvy budou mít negativní dopad na podnikání v lyžařských střediscích. Dle Evropské agentury pro životní prostředí se průměrná délka zimní sezóny na severní polokouli zkracuje od sedmdesátých let o pět dní za dekádu. Provozovatelé tak musí čelit ubývajícímu sněhu zvýšenými náklady na zasněžování, které se odhadují na zhruba milion eur na kilometr čtvereční. Nepříznivé podmínky je dokonce přinutily zkoumat, jak lze tvořit sníh, který by se udržel už při nule stupních Celsia.

Některé pesimistické prognózy předvídají, že alpské rezorty by mohly do roku 2099 přijít až o 70 % sněhu. Zasněžená oblast by se totiž mohla posunout až o 1 000 metrů nahoru. Takový scénář by měl velmi negativní důsledky pro české podnikatele a firmy závislé na zimní turistice.

Top